Svátek má: Miloš

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Příklady, které radí a varují (4) - PES a Maxipes Fík

PES pana ministra Blatného dokazuje, že lékař a ministr – politik si nevzpomíná na přibližně desetiminutový večerníček s pohádkovým nebo jiným příběhem určeným pro děti.

Nejsledovanější a nejdéle vysílaný dětský pořad v Česku oslavil 2. ledna tohoto roku 55 let. Je tedy o pět let starší než pan ministr (1970). Po animované postavě byla pojmenována planetka 33377 Večerníček. Ta byla objevena 12. února 1999 Petrem Pravcem na observatoři Ondřejov. Na večerníčky se těšili děti i rodiče. Děti byli poslušné, něco se z večerníčků naučily, zůstala jim vzpomínka a naučily se ptát. Při vzpomínce na večerníčky a čtení nebo poslechu každodenní ministerské, štábové a vládní televizní pohádky, která nepřitahuje malé, ani velké děti, se mi připomíná předchůdce večerníčků: Stříbrné zrcátko. Pořad se začal vysílat v roce 1963, bez znělky.

V sérii oblíbených a úspěšných filmových grotesek byl ústřední postavou Robot Emil. Jemu se často nedařilo hned realizovat své vždy nejlepší úmysly, podobně jako se nedaří a nemůže podařit panu ministrovi. Soucítím s ním, když čtu o jeho snahách, týmu a politiků bez selského rozumu žijících v naději a pokrytectví. Soucítím, protože nevím, zda pan ministr má jako Robot Emil kolem sebe plejádu přátel ze světa lidí a zvířátek, s kterými by mohl proží(va)t humorné příběhy a situace a mohl zvítězit Emílkovým důvtipem a dobrotou. S nimi hledal Robot Emil společnou řeč s lidmi. Tenkrát s lidmi bez pocitu marnosti. Dnes pan ministr jako robot hledá řeč s lidmi, ale již s rostoucím pocitem marnosti.  Jeho PES vypráví pohádku moderní společnosti bez příběhu, které málokdo věří a děti jí vůbec nemohou porozumět. A nám by mělo jít především o děti! Nebo je to vše jinak?



Moderní společnost nelze charakterizovat jako dětskou s pozitivním významem a tím, co jsme my, dospělí, během let většinou ztratili, ale jako dětinskou. Dětinskou ve smyslu něčeho negativního, co mají děti, ale dospělí by už neměli mít: sobecké chování. Dětinskou a bezmocnou, protože vzdělání a výchova se nacházejí za bodem návratu, což indikuje poslední zpráva UNICEF, zveřejněná v předvečer mezinárodního dne dětí (20.11). V předvečer dne dětí pracuji na příspěvku a čtu zprávu, která sděluje, že covid-19 již zničil jednu dětskou generaci. Okamžitě se mi připomíná hlad roku 1921. Hlad, který je možné si představit v menším měřitku i v české kotlině. UNICEF politicky korektně nesděluje nic o vinících a hodnotách společnosti, podobně jako tisková a elektronická média ČR nepřipomínají  historii dne dětí. Proto připomínám, že první podnět k založení dne, který by oslavoval děti, vznikl v Turecku při založení Národního shromáždění 23. dubna 1920 během Turecké války za nezávislost. Tehdy, před 100 lety prohlásil Mustafa Kemal, že důležitou součástí k budování nového státu jsou děti. 20. listopad byl doporučen Valným shromážděním OSN, protože v tento den v roce 1959 Valné shromáždění OSN přijalo Deklaraci o právech dítěte a ve stejný den v roce 1989 přijalo Úmluvu o právech dítěte. Co ví PES o deklaraci a úmluvě?  

Dětinskou a bezmocnou je společnost i proto, že vláda nemá alternatviní řešení k přistání (společnosti s rostoucím pocitem marnosti) na náhradním letišti. Letíme, nevíme ale, kam. Proto asi není potřeba mít vypracovaná alternativní řešení ani pro blížící se předvolební kampaň. K tomu všemu papírový tygr OECD radí ČR zvýšit důchodový věk, jako by nestačila nabídka Albionu podívat se na výsledky testu masového zbídačení a zblbnutí mladé dětinsky sobecké generace. Obojí doprovází odstraňování soch, byst a obrazů vzdělanců bílé kůže s vousy z historických Alma mater na svém území a úspora platů uklízeček.


PES a jeho pán, ministr Jan Blatný se nedožijí vítězství nad virem. Historie viru, jeho evoluce a nepoučitelnost většiny občanů a politiků, sledujících vývoj covid-19 jako vývoj hry na šachovnici s větší vírou ve vakcínu než ve zdravý rozum a v sama sebe, se sami nabízejí k registraci moderními IT a čučkaři všech druhů. Bude – li mi souzeno, bude pokračování Příkladů, které radí a varují. To i proto, že PES a jeho pán představují pár a příklad, po kterém při další vlně covid-19, kterou nás straší, aniž by ta první již skončila, v příštím roce neštěkne ani pes. Těšme se proto na nový pár a příklad v novém kalendářním roce 2021. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell