Zatímco na začátku týdne se ještě pohybovala nad paritou, vyhlášení částečné mobilizace v Rusku, jestřábí rétorika a zvýšení sazeb v USA, rekordně vysoké ceny německých průmyslových výrobcích a celkově slabá data přicházející z eurozóny poslaly kurz eura v závěru týdne na nejnižší úroveň za posledních dvacet let (0,977 USD/EUR), píše v komentáři Jana Steckerová, analytička Komerční banky.

Páteční německé PMI, které se dostaly dále hlouběji pod padestátibodovou hranici potvrdily, že německá ekonomika zamíří ve druhém pololetí letošního roku do recese. Klíčovou událostí tohoto týdne však bylo zasedání americké centrální banky, která zvýšila úrokové sazby o 75 bb tak, jak se očekávalo. Celkové vyznění však bylo jestřábí, když nová trajektorie výhledu úrokových sazeb Fedu ukázala pro konec příštího roku na 4,6 %, tedy výše, než co měl v cenách zakalkulováno trh.  Na zasedání 2. listopadu očekáváme zvýšení sazeb o 75 bb (původně 50 bb), 14. prosince pak o 50 bb (místo 25 bb). V Q1 23 by pak měl přijít poslední „hike“, čímž by se klíčová sazba dostala na 4,50-4,75 %. První snížení sazeb čekáme v roce 2024.

Oslabující euro, ruská mobilizace a celkově riziku averzní nálada dopadly i na regionální měny. Nejvíce ztratil maďarský forint, který v průběhu týdne oslabil o téměř dvě procenta. Kromě slábnoucího eura na něj dopadá i prohlubující se deficit běžného účtu, spory s EU i vysoká inflace (15,6 % v srpnu). Ta by měla dosáhnout vrcholu až v Q1, kdy už nebudou v platnosti stávající vládní opatření (zastropování cen základních potravin a pohonných hmot).

Polský zlotý oslabil o 1 %, když v pátek se obchodoval kolem 4,75 PLN/EUR. Nejmenší ztráty utrpěla česká koruna, která v průběhu týdne ztratila 0,7 % (na 24,67 CZK/EUR). K politice centrální banky se v průběhu týdne vyjádřil člen bankovní rady Jan Frait, Tomáš Holub i Eva Zamrazilová. Zatímco podle T. Holuba by ČNB sazby zvyšovat měla, podle Jana Fraita neměla, přičemž Eva Zamrazilová se rozhodne podle vývoje mezd. V každém případě na nadcházejícím zasedání v příštím týdnu změnu sazeb nečekáme.

I v průběhu tohoto týdne pokračovalo zužování úrokového diferenciálu, kdy měřeno dvouletým úrokovým swapem jsme se z maxim kolem 6 pb v červenci posunuli až na stávajících 3,67 pb, což bude vytvářet další tlak na oslabování domácí měny.