Svátek má: Doubravka

Politika

Velikost textu:

Jen někteří naši europoslanci se vyjadřují rozumně

Jen někteří naši europoslanci se vyjadřují rozumně

Do českého světa Euractiv.cz v den svatého Silvestra I. papeže vypustil anketu o tom, co se nejdůležitějšího podle českých europoslanců událo v roce 2018 v evropské legislativě. Vyjádření deseti europoslanců okomentoval František Roček.

Europarlament
7. ledna 2019 - 06:20

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP): „Rozhodně se udělal velký kus práce ohledně různých bezpečnostních a protiteroristických opatření včetně razantního zvýšení ochrany vnějších hranic Schengenu, což jsou věci, o kterých lidé bohužel moc nevědí, někdy ani vědět nechtějí. Výrazně se posunulo také například téma dvojí kvality potravin nebo zastavení střídání času, s nímž šli lidovci do voleb. Také už se přestalo mluvit o různých kvótách na uprchlíky, kdy je naopak dobré říct, že je skvělé, že toto schváleno nebylo."

Komentář:„Razantní“ zvýšení ochrany vnějších hranic je nesmysl, protože by nelegální migranti byli deportováni do internačních zařízení, kde by trávili tolik týdnů, měsíců či let, dokud by neprokázali svou pravou totožnost a nebo neodešli z EU jako nelegální migranti někam zpět za hranice EU. Divím se vyjádření pana poslance, že „o opatřeních lidé bohužel moc nevědí, někdy ani vědět nechtějí“. Lidé mohou vědět jenom o tom, co je jim milostivě úředníky sděleno. V tomto pan poslanec lže. Tvrzení, že lidé „to někdy ani vědět nechtějí,“ je vyloženě podpásovka."

Luděk Niedermayer (TOP09, EPP): „Ze strategického pohledu to je pro mne třeba zimní balíček Čistá energie pro všec hny Evropany či legislativní návrhy na ochranu klimatu (snižování emisí u osobních i nákladních automobilů), jakkoliv je u nás toto téma silně podceňováno. Ale jistě by se dalo najít více věcí, třeba schválení nové legislativy na zvýšení kybernetické bezpečnosti, která se v době kybernetických útoků a informačních a hybridních válek stává stále naléhavější potřebou."

Komentář: Luděk N. ze sebe dělá chytrého, ale marně. Kdyby byl chytrý, tak by nebyl odvázaný z něčeho jako Čistá energie pro všechny Evropany či legislativní návrhy na ochranu klimatu (snižování emisí u osobních i nákladních automobilů). Protože znepokojivé je jisté přehlížení vůči emisím ze zemědělské výroby, z letecké a námořní dopravy. Kdyby Luděk N. měl něco v hlavě, zjistil byl, že např. uhelné elektrárny a teplárny snížily exhalace na minimum. Zásadní problémy zde nejsou a proto alespoň hysterici vyšli do boje s polétavým prachem.

Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL): „Došlo k přijetí většiny dokumentů Zim ního energetického balíčku, v rámci směrnice o energii z obnovitelných zdrojů se mi podařil úspěch s prosazením postupného vyřazení užívání palmového oleje z biopaliv na trhu EU. Taktéž došlo k uzavření jednání o balíčku oběhového hospodářství nebo nařízení v oblasti snižování emisí CO2. V rámci speciálně zřízeného výboru PEST jsme prošetřili kauzu glyfosát a proces autorizace pesticidů. Nedávno také došlo k uzavření největší smlouvy o volném obchodu s Japonskem, kterou dlouhodobě silně kritizuji. Nesmíme zapomenout také na zahájení procesu dle čl. 7 TEU u Polska a Maďarska, což vnímám také velmi negativně."

Komentář: Vyjádření soudružky Konečně je dosti nečitelné. Že došlo k přijetí něčeho, to není vyjádření co si o tom človíček myslí. U palmového oleje, u zlého Polska a Maďarska to naštěstí jasné je, a má Konečná pravdu. Ale nenapsala ani proč není odvázaná z volného obchodu se samuraji. Chybí prostě vysvětlení pro lid.

Jaromír Kohlíček (KSČM, GUE/NGL): „Pomalu nabíhají některé balíčky a začínají se projevovat problémy otevírání trhu služeb a nedostatky v propojení sítí EU. Klasickým případem je nová pracovní legislativa diskriminující země střední a východní části EU v Německu a ve Francii. Podařilo se zabránit přerozdělování migrantů a jednotlivé státy pokračovaly v přitvrzování migrační legislativy. Některé státy byly nuceny potýkat se s důsledky různých, mnohdy poněkud nesmyslných, sankčních a protekcionistických režimů v zahraničním obchodě. Začíná se aplikovat, a to není dobře, otevírání trhu v železniční dopravě, aniž by se české dráhy opět sjednotily po vzoru z Německa, Rakouska a Francie."

Komentář: Dobrá informace, jasná, jenom u železniční dopravy mohl jádro problému vysvětlit dvěma rozvitými větami, aby každý čtenář pochopil. S jeho pohledem, i železničním, souhlasím.

Jaromír Štětina (TOP09, EPP):„V oblasti jednotného digitálního trhu začalo například platit nařízení o zákazu zeměpisného blokování, které se zaměřuje na neodůvodněné praktiky při prodeji online. Výbor LIBE schválil v roce 2017 směrnici o terorismu, letos na ni navázalo například nařízení o pohybu peněžní hotovosti s cílem znesnadnit financování terorismu nebo daňové úniky. Byla přijata i nařízení pro efektivnější využívání celoevropských databází jako je SIS. Parlament posvětil novou obchodní dohodu o strategickém partnerství s Japonskem. Čeští vývozci tak mohou profitovat z odstranění netarifních překážek.

Komentář: Štětina je sibiřská liška podšitá. (Za mládí rád cestoval sovětstánem, teď to tam nemůže cejit). Vyhnul se jakýmkoliv důležitým tématům. Honí si jenom triko. Digitální otázky jsou marginální, protože jsou průběžné. Jde o techničtinu. Dohoda s Japonskem nepředstavuje nic (pozitivně) důležitého. Máme snad s Japonci superintzivní obchodní vztahy? Kromě toho s Japončíky i v rámci EU se uzavíraly v poslední době dohody. Takže, co? Znesnadnění financování terorismu? Četl jsem tu ptákoviny a bohužel, terorističtí šikulové tyhle kanály používat nebudou.

Pavel Poc (ČSSD, S&D): „Určitě to byla reforma finančního nařízení s úkolem zjednodušit pravidla pro implementaci EU rozpočtu. Značný význam mají také zprávy týkající se emisí CO2, pro ČR zejména pokud jde o osobní auta. Budeme volat levněji do ciziny díky zastropování mobilních tarifů, zpráva výboru pro pesticidy by měla posílit ochranu před nebezpečnými látkami v zemědělství. Schválený program rozvoje evropského obranného průmyslu je krok k budoucí společné obranné politice. Z hlediska obchodu je výbornou zprávou dohoda EU–Japonsko, dobrou zprávou pro životní prostředí je směrnice o zákazu plastů na jedno použití a tzv. ,balíček čisté energie‘."

Komentář: Nic moc. A kdo má orgasmus z umenšování emisí CO2, toho bych nevolil, protože to jsou laciné body o ničem. Opakuji – debilové omezují co nejpřísněji auta, ale daleko větší exhalace (celosvětově) v námořní dopravě a zemědělství zůstávají. Naivní je myslet, že program rozvoje evropského obranného průmyslu něco znamená. Využijí toho jenom dobře orientovaní korporátní žraloci. Se společnou obrannou politikou to nemá nic společného. Obranná politika není to samé jako nákupy vojenské techniky. Zákaz plastů na jedno použití, to je plus, balíček čisté energie naopak představuje jenom všední metafyziku o ničem.

Miroslav Poche (ČSSD, S&D): „Podařilo se dosáhnout společného přístupu při ochraně vnějších hranic EU a posílení společné evropské obrany. EU začala daleko silněji prosazovat aktivní politiku směrem k africkým partnerům. Dojednala se rozvodová smlouva o brexitu i deklarace k uspořádání příštích vztahů. EU se dokázala domluvit na obchodní dohodě s Japonskem. Bohužel se ještě více ochladily vztahy s Ruskem, ale EU byla schopna udržet jasnou společnou pozici. To, že EU není tak bezzubá, ukázaly i jiné události. Polsko v návaznosti na rozsudek ESD konečně odstoupilo od rozporuplných justičních reforem, Itálie musela upravit návrh rozpočtu do realističtější podoby."

Komentář:Žvásty, žvásty. Jaký společný přístup k ochraně vnějších hranic EU a posílení společné evropské obrany? Vždyť to je metafyzika bez obsahu!!! Aktivní politika k africkým partnerům – víte o nějaké? Já ne. Brexit? To je prostě nenávist až za hrob – oni si ti sviňáčci z ostrovů dovolili říct, že jim může EU políbit díru mezi půlkami? No tohle? Mor na ně!

Petr Ježek (zvolen za ANO, ALDE): „Za zásadní považuji jednání o podmínkách odchodu VB z EU. Jako předseda delegace EP pro vztahy s Japonskem mám obzvláště radost ze vzájemné dohody o volném obchodu. Velmi intenzivně pracoval zvláštní výbor EP pro finanční trestné činy, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem. Podstatná byla legislativa vzešlá z výboru LIBE, která posiluje a zefektivňuje ochranu vnějších hranic EU a kontrolu pohybu na jejím území. Za zásadní považuji návrh víceletého finančního rámce po roce 2020 a sérii doprovodných nařízení týkajících se jednotlivých rozpočtových kapitol. EU přijala směrnici posilující postavení orgánů hospodářské soutěže, aby mohly účinněji prosazovat pravidla EU v této oblasti."

Komentář: Vyjádření je zajímavé tím, že je pro čtenáře více méně nestravitelné. Neříká nic, co by čtenáři pochopili. Pochybné či spíše tuctové je povídání, že něco zefektivňuje ochranu vnějších hranic EU, aniž by řekl i jak… Těžko by našel asi něco rozumného, čím by mohl argumentovat.

Martina Dlabajová (ANO, ALDE): „Po více než dvou letech složitých jednání byla letos v kvě tnu přijata revidovaná směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, jejíž jsem byla stínovou zpravodajkou. Napříč státy směrnici zviditelnilo především heslo ,stejná mzda za stejnou práci na stejném místě‘, se kterým Komise v roce 2016 přišla. Bohužel s přijetím této kontroverzní směrnice nesouhlasím a dle mého názoru zpřísnění pravidel zásadně naruší fungování volného pohybu služeb a konkurenceschopnost uvnitř EU. Alespoň částečným úspěchem bylo ale vyjmutí silniční dopravy, což bylo od počátku mou jasnou prioritou. Jak dopadnou pravidla pro silniční dopravu je nyní ale otázkou zmiňovaného silničního balíčku."

Komentář: Vyjádření je spíše nudné, ale v tomto případě to je dobře. Je profesně zaměřené, vysvětlující. Poche nesahá Dlabačové ani po kolena.  

Pavel Telička (zvolen za ANO, ALDE): „Legislativy bylo hodně, zejména v energetice, oběhové ekonomice, digitální ekonomice, finančním sektoru, v oblasti boje s terorismem. Mnohé se však neodehrálo. I nadále Česká republika nemá jasně vyprofilovanou konstruktivní multisektorovou evropskou politiku. Vláda se zaměřuje téměř výlučně na migrační otázku, a i v ní toho moc v EU nenabízí."

Komentář: Zcela igelitový inertní vyjádření člověka považovaného právem za eurohujera. Pokud Telička uvádí: „Vláda se zaměřuje téměř výlučně na migrační otázku, a i v ní toho moc v EU nenabízí,“ je to řeč baziliška. Něco tak polovičatého až blbého bych očekával spíše od Štětiny nebo Pocheho.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)