Svátek má: Blahoslav

Politika

Velikost textu:

"Připravila jsem si několik vět," řekla senátorům Lenka Procházková

"Připravila jsem si několik vět," řekla senátorům Lenka Procházková

"Étos pražského jara se nevztahoval jen na reformní komunisty. Byla to univerzální hodnota. Vždyť mnoho rodin dodnes opatruje zažloutlé výtisky novin a časopisů z konce 60. let, v nichž publikovali později zakázaní autoři," řekla mimo jiné v Senátu Lenka Procházková.

Lenka Procházková
21.duben 2017 - 08:23

V Senátu totiž třetí dubnovou středu probíhala Volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů s jedinou kandidátkou Lenkou Procházkovou, kterou navrhl prezident ČR Miloš Zeman.

"Připravila jsem si několik vět k mé kandidatuře," začala se svým projevem k senátorům spisovatelka Procházková.

"Každý národ potřebuje znát své milníky i omyly. Jako pamětnice minulého režimu a jako vnučka účastníka odboje popraveného gestapem cítím, že je nutné zkoumat a analyzovat příčiny a způsoby likvidace svobody člověka, ať už se jedná o druhou republiku, protektorát anebo o období 1948 až 1989," pokračovala ve svém projevu kandidátka na členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

"Dosavadní práci Ústavu, který se tímto ze zákona zabývá, znám převážně jen z veřejně dostupných zdrojů, a tyto informace jsou mnohdy rozporuplné. Signatáři otevřeného dopisu, ve kterém varovali Senát před mým zvolením do Rady tvrdí, že Ústav je v krizi. Krize je příležitost. Příležitost ke změně. To vyžaduje debatu, na kterou jsem připravená," má jasno kandidátka.

"Od chvíle prezidentovy nominace jsem přemýšlela o tom, jaký přínosem pro Radu budu, pokud mě zvolíte. Když jsem si prostudovaly náplň práce jednotlivých oddělení, jako spisovatelku mě zaujal odbor publikační činnosti a oddělení výstav a vzdělávání. To je činnost, které rozumím nejen jako autorka a vysokoškolská pedagožka, ale i jako účastnice a organizátorka mnoha seminářů," dodala Lenka Procházková.

"Mým celoživotním tématem je pražské jaro. Ve výročním roce 2008 jsem uspořádala a moderovala v Národní knihovně cyklus veřejných přednášek, v nichž vystupovali pamětníci a odborníci, a chronologicky jsme zmapovali vývoj od tzv. strahovských událostí, přes IV. sjezd spisovatelů až k invazi, k činu Jana Palacha a počátku normalizace. Celý cyklus natáčel pro archiv štáb Českého rozhlasu. O Janu Palachovi jsem napsala dvě knihy. Ta první je dokumentární, kde spoluautorem byl novinář Jiří Lederer a vyšla pouze v samizdatu, tu druhou jsem zpracovala jako román, aby příběh mého nezapomenutelného vrstevníka přiblížila mladým čtenářům. V knížce se zabývám i vysočanským sjezdem, což je téma dnes poněkud opomíjené. Domnívám se, že neprávem. Proč mladé lidi neinformovat o statečnosti tehdejších delegátů, kteří se napříč okupovanou republikou v noci sjeli do Prahy a organizovali odpor proti invazi, včetně celostátní generální stávky," vysvětlovala dál Procházková své představy o své práci v Radě.

V  projevu Lenky Procházkové  zazněly i tyto myšlenky ...


Étos pražského jara neskončil podpisem moskevských protokolů. Pokračoval listopadovou stávkou vysokoškoláků a i v normalizaci, kdy statisíce lidí sice neprošly kádrovými prověrkami, ale prošly zkouškovou pravda, když odmítly uznat invazi za přátelskou pomoc a raději se dali vyhodit z práce a šikanovat.

Étos pražského jara se nevztahoval jen na reformní komunisty, jak je dnes mnohdy zjednodušováno. Byla to univerzální hodnota. Mnoho rodin dodnes opatruje zažloutlé výtisky novin a časopisů z konce 60. let, v nichž publikovali později zakázaní autoři.

Každý národ potřebuje znát milníky, na které může být hrdý. A pražské jaro k nim také patří.

"Pokud mi pracovníci ÚSTR ve svém dopise Senátu vytýkají větu z nějakého mého projevu, že pražským jarem vstoupili Češi do mezinárodního dialogu, jak zachránit svět, pak jsou asi příliš mladí na objektivní pohled. Zkoumat dějiny sine ira et studio, čili bez hněvu a zaujatosti, dokáže asi málokdo. Člověk není robot. I mně se zvedl žaludek, když jsem pro potřeby televizního pořadu o mém otci odtajňovala v Archivu bezpečnostních složek materiály operativy, včetně telefonních odposlechů, které měly sloužit k přípravě politického procesu s Janem Procházkou, protagonistou Pražského jara. Je prospěšné tyto estébácké metody zkoumat, analyzovat a zveřejňovat. Současně je ale nutné dávat je do souvislosti s tím, proč byly užívány a co, koho a jaké myšlenky měly dehonestovat," prohlásila Procházková.

"Někdy mi připadá, že Pražské jaro je na indexu pořád. Kladu si otázku, proč. Další téma, které si zaslouží zájem badatelů, je druhá republika. S normalizací ji spojuje statečnost některých a zbabělost dalších. Nevím, zda byla probádána a zanalyzována mediální štvanice na Karla Čapka. Každý národ potřebuje znát své milníky," řekla ještě kandidátka na členku Rady.


"Pokud mě zvolíte za sedmého člena Rady, pokusím se iniciovat bádání na téma "Vliv médií na likvidaci demokratických režimů". A jsem si jista, že těch zanedbaných témat je celá řada," uzavřela svůj projev Lenka Procházková.

Procházková: Kejhání potrefené husy se můžu jenom smát, pane Jando!

Lenka Procházková nebyla Senátem zvolena. V prvním kole pro ni hlasovalo 15 senátorů, ve druhém kole 10.

Tento výsledek nezůstal stranou  pozornosti prezidenta Miloše Zemana, když v pořadu TV Barrandov komentoval neúspěch spisovatelky Lenky Procházkové, která z vůle senátu nezasedne v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů.

"Já budu zase trochu provokativní. Podívejte se, kolik je v senátu chartistů. Zjistíte, že pokud je tam vůbec někdo, tak je to naprostá menšina. Paní Procházková byla chartistka, stejně jako byl v jiné době Karel Srp. Já si myslím, že některé senátory pronásleduje komplex viny. Oni byli zbabělí, když o něco šlo, a dnes rozhodují o chartistce Procházkové," měla jasno hlava státu.

"Mimochodem, já jsem nedávno do podobné pozice jmenoval Karla Srpa a tu instituci vede člověk, kterému bylo v roce 1989 16 let,"  rýpl si prezident v narážce na svůj návrh jmenovat Karla Srpa do etické komise ČR. Ta má zásadní slovo v hodnocení protikomunistického odboje. V čele komise stojí  Jiří Kaucký, který se narodil v roce 1973. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.

(ps, Senát, Prvnizpravy.cz, foto: ps)