Svátek má: Nikola

Politika

Velikost textu:

Roček: Mnichovská zrada začala na jaře 1919

Roček: Mnichovská zrada začala na jaře 1919

V neděli bude v kalendáři napsáno 30. září – což je den, kdy byla podepsána v roce 1938 Mnichovská dohoda, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček..

František Roček
28. září 2018 - 10:15

Dohodu podepsaly čtyři evropské mocnosti Velká Británie, Francie, Německo a Itálie. Napíše se o tom jistě hodně písmenek. Ale základ je v tom, že nacistům k moci a expanzi v Evropě (včetně okupace našeho pohraničí na podzim 1938) pomohla nechuť k válce ze strany Francie a Velké Británie.

Stín Velké války

Lidé měli po 20 letech ještě v živé paměti jaké hrůzy znamenala Velká válka - 1. světová válka. Nejen 10 milionů mrtvých, ale s válkou byla spojena i bída v civilním zázemí.

Proto obětování malého bezvýznamného Československa při mnichovských jednáních na podzim 1938 se zdálo francouzským a britským politikům rozumnou obětí za prodloužení míru. Československo pro ně představovalo bezvýznamné území.


Již v roce 1918, v čas vzniku Československa, si v zákulisí říkali Francouzi, Britové a Američané, že to není moc rozumné odsouhlasit státní samostatnost kde komu ve východní Evropě.

Clive Ponting v mimořádně obsáhlém a fundovaném životopisu „Churchill“ (BB art 1997, str. 341 – 347) uvádí, že již v únoru 1925 se Winston Churchill (dodnes považovaný některými naivky za demokrata) před britským výborem imperiální obrany vyjádřil, že žádná dohoda s Německem není možná „bez revize ustanovení Versailleské smlouvy, pokud jde o východní hranice Německa. Byl přesvědčen, že bude muset jít o „podstatnou nápravu“, jež se bude týkat území českých Sudet (na němž většinu obyvatelstva tvořili Němci a „polského koridoru vedoucího k moři u Gdaňska, který odděloval Východní Prusko od zbývající části země.“ Totéž Churchill opakoval před Dolní sněmovnou 23 . listopadu 1932.

Obdobně pragmatický (lhostejný) byl přístup též u Francouzů. Např. Churchill uvažoval o paktu V. Británie, Francie, Belgie a Holandska s cílem odradit Německo k útoku na Západ. Nebyl sám, kdo očekával, že v takovém případě by se Hitlerovo Německo obrátilo na východ a zaútočilo na Sovětský svaz. Čili, že by cestou nacistické Německo smetlo Československo, Polsko, Maďarsko atp. na válečném tažení k hranicím Sovětského svazu.


Chtěli samostatnost, ta drzost!

Historička Eva Hahnová ve své knize „Dlouhé stíny předsudků“ (Academia 2015) upozorňuje, že tzv. evropské mocnosti nesly nelibě vznik nových států v Evropě kvůli svým hlubokým předsudkům a stereotypům. Československo patřilo ke skupině „negativně stigmatizovaných tzv. nástupnických států v tzv. balkanizované Evropě. Na mentálních mapách Evropy totiž po první světové válce oživly v hlavách mnohých Britů asociace s pejorativními stereotypy Balkánu.“ (Hahnová, str.203)

Zvlášť negativní roli sehrál tehdejší britský ministerský předseda Lloyd Georgie. V rámci poválečných jednání na jaře 1919 by klidně posunul hranici Československa až ku Praze, mimo území s větší koncentrací německého obyvatelstva. (Hahnová, str.185)  V podstatě Lloyd Georgie doporučoval to, co si v roce 1938 prosadil Adolf Hitler v Mnichovské dohodě.

Dokonce na pařížských jednáních v důvěrném memorandu i ministr zahraničí USA Robert Lansing tehdy uváděl, že národy, kterým se dostalo právo na sebeurčení, jsou neschopné samostatného politického života. (Hahnová, str. 169)

Myslíte si, že dneska nás demokratické pilíře Evropy nemají podobně na háku, jako tehdy v Mnichově?  

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)