Svátek má: Zdislava

Regiony

Velikost textu:

Masopustní mečové tance na Seznam nemateriálních statků

Masopustní mečové tance na Seznam nemateriálních statků

Čtyři kulturní statky ze Zlínského kraje zapsané na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky nově doplní masopustní mečové tance z Uherskobrodska. O zápisu rozhodlo tento týden Ministerstvo kultury.

Komňa skakúni
15. ledna 2023 - 07:30

Masopustní mečové tance z Uherskobrodska dostaly souhlasné stanovisko Ministerstva kultury k zápisu na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Připojí se tak ke Slováckému verbuňku, Jízdě králů na Slovácku, Valašskému odzemku a Tradičním hodům s právem na Uherskohradišťsku, které už na seznamu figurují.

„Jedná se o velký úspěch našeho kraje, kde se díky lidem a jejich vztahu k tradiční lidové kultuře daří udržovat živé kulturní zvyky. Právě ty dělají náš kraj jedinečným. O tyto kulturní statky musíme pečovat, k tradicím vychovávat děti a mladou generaci. A to nejde bez podpory aktérů místní kultury, proto je součástí našeho programového prohlášení i úsilí o rozvoj a podporu folkloru a kulturních akcí napříč krajem i žánry,“ okomentovala úspěch krajská radní zodpovědná za kulturu a školství Zuzana Fišerová.

Mečové tance jsou fenoménem, který patří k nejstarším projevům lidové taneční kultury na moravsko-slovenském pomezí. Společným prvkem ve všech lokalitách je kromě návaznosti na masopustní období starobylá řetězová a kruhová forma tance. V jednotlivých obcích se liší pojmenování tance, tanečníků i podobou prováděných tanečních figur. Svou typickou podobu mají kroje, šavle i další artefakty.

„Masopustní mečové tance na Uherskobrodsku patří k nejstarší vrstvě taneční kultury, vykazují obřadní charakter s archaickými prvky, které podle doložených popisů z konce 19. století nevykazují zásadní změny. Tance tradované ve Strání, Bystřici pod Lopeníkem a Komni žijí ve svém přirozeném prostředí a jsou spontánně a přirozeně předávány dalším generacím s vědomím hrdosti a sounáležitosti,“ vysvětlil ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti Ivo Frolec.

Nejstarší zmínka o šavlovém tanci z Uherskobrodska popisuje tanec Straňanů předváděný na zámku v Uherském Ostrohu kolem roku 1784. „Podrobně popisuje straňanský tanec Pod šable v roce 1880 učitel Alois Doufalík. Do kontextu tanců v evropském prostoru zařadil straňanské Pod šable, ale také tance bobkovníků a skakúnů, etnolog František Pospíšil v roce 1911,“ doplnila etnografka Marta Kondrová.



Ve Strání nese mečový tanec název Pod šable a tancuje ho vždy pětice mužů s dřevěnými šavlemi doplněná postavou gazdy, který řídí obchůzku, nosí dřevěný rožeň, na který napichuje nebo přivazuje darované naturálie. Komňu reprezentuje typicky pomalovaná skupina tanečníků, kdysi odvedenců. Jsou to takzvaní skakúni s vonicemi na klopách černých kabátů s šátkem kolem pasu. V Bystřici pod Lopeníkem pak mají tanečníci-bobkovníci vysokou výzdobu klobouku s péry a peřím a turecký šátek kolem pasu a přes ramena. Tanec s dřevěnými šavlemi tu vede košař s rožněm, který sbírá odměnu a dary do koše.

Analogii mečových tanců z Uherskobrodska můžeme nalézt například v jižních Čechách na Krumlovsku, Rožmbersku, Kaplicku, Doudlebsku a v okolí Trhových Svin. Zde je to známá růžičková koleda. Přesahují také do oblasti Západního Slovenska, kde jsou zaznamenány v regionu Búry – v obcích Borský Mikuláš, Borský Peter a Šaštín. Známé a stále živé jsou na chorvatských ostrovech Korčula a Lastovo, v Itálii v městě Bagnasco a doloženy jsou také v Belgii, Francii či Anglii.

„Hlavním důvodem vedení Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území naší země. Metodický pokyn pro vedení tohoto seznamu vydal Odbor regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury s vazbou na příkaz ministra a na Úmluvu o zachování nemateriálního kulturního dědictví,“ upřesnila vedoucí Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Zlínského kraje Romana Habartová.

Předkladatelem návrhu na zápis do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury byla krajská příspěvková organizace Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, která je pověřena vedením Centra péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje.

Na seznamu jsou ze Zlínského kraje už zapsány: Slovácký verbuňk (2009), Jízdy králů na Slovácku (2009), Valašský odzemek (2012), Tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku (2019). Slovácký verbuňk a Jízdy králů na Slovácku jsou také zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO).

Zlínskénovinky.cz informoval Soňa Ličková, tisková mluvčí Zlínského kraje.

(rp,zlinskenovinky.cz,foto:zk)



Půjdete-li k volbám, koho budete volit ve druhém kole prezidentské volby?