Svátek má: Štěpánka

Zprávy

Velikost textu:

Bývalý britský ministr: Turecko je nyní pro Evropu nejvážnější hrozbou

Bývalý britský ministr: Turecko je nyní pro Evropu nejvážnější hrozbou

Turecko je v současné době největší hrozbou pro Evropu, píše bývalý britský ministr pro evropské záležitosti Denis MacShane v článku pro The Independent.

Recep Tayyip Erdogan, prezident Turecka
25. září 2020 - 11:04

Ankara podle něj ohrožuje nejen území EU, ale také téměř vše, co EU považuje za své hodnoty.

V tuto chvíli je Turecko největší hrozbou pro Evropu a „Řekové potřebují naši pomoc,“ píše bývalý britský ministr pro evropské záležitosti Denis MacShane ve svém článku pro The Independent.

Minulý týden v Aténách vyjádřil bývalý francouzský prezident François Hollande znepokojení nad Tureckem.

Turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, který je v diplomatických kruzích známý jako „sultán“, podle něj představuje pro Evropu hrozbu.

Jak Hollande poznamenal, Erdogan vedl Turecko k hospodářskému kolapsu a nyní musí vydat nacionalistický poplach a vyzvat k obnovení slávy Osmanské říše, aby odvrátil pozornost obyvatel od rostoucích ekonomických problémů.

Bývalý francouzský prezident také proti Ankaře vznesl řadu obvinění. Mimo jiné obvinil Turecko z nákupu ruských zbraní v rozporu se svými závazky v rámci NATO, propagace islámu v Evropě, dobrodružného chování v Sýrii a také z hrubého zasahování do záležitostí evropských zemí, včetně Francie a Německa.

Hollandův projev se stal, jak píše autor, „hudbou pro uši řeckých ministrů“.

Řecko a Kypr se stále snaží zajistit další podporu ze strany EU. MacShane si stěžuje, že Británie se svým protureckým premiérem Borisem Johnsonem už není hráčem.


Hlavním problémem Řecka je však odmítnutí Německa zaujmout jasný postoj. V projevu po Hollandovi, zaujal bývalý vůdce Sociálnědemokratické strany Německa a bývalý ministr zahraničí Spolkové republiky Německo Sigmar Gabriel úplně jiný postoj. Trvá na tom, že pokud Turecko spadne pod sankce za nákup ruských protiletadlových raketových systémů S-400 nebo bude donuceno opustit NATO, rychle se z něj stane jaderná mocnost.

Dodal také, že pokud EU projeví solidaritu s Řeckem a přijme jakákoli opatření proti Erdoganovi, pak bude Evropa muset postavit nové zdi na všech svých hranicích, včetně vnitřních, například v Maďarsku, protože turecký vůdce pošle do Evropské unie milion - nebo možná a více uprchlíků.

Podle Gabriela je hlavním problémem to, že Spojené státy nejsou připraveny uvalit sankce na Ankaru. Jak zdůraznil, odpovědí na tuto otázku musí být „strategická trpělivost“.

Gabriel sarkasticky řekl: „Pokud je zahraniční politika EU nyní vegetariánská, pak je německá zahraniční politika veganská.“

Nedávné prohlášení Daniely Schwarzerové, ředitelky Německé rady pro zahraniční věci a poradkyně vedoucího evropské diplomacie Josepa Borrella, potvrzuje tuto údajnou patovou situaci Německa a EU jako celku. Poznamenala, že návrhy na uvalení sankcí proti Turecku „jsou složité z mnoha hledisek: měly by být uvaleny, a pokud ano, v jakém rozsahu a za jakých podmínek; a za jakých podmínek by měly být zrušeny?“

Zároveň dodala: „Dosud jsme nedosáhli bodu pro široké a hluboké sankce.“

„Jedná se o velmi veganskou zahraniční politiku Berlína a Bruselu, z níž si Sigmar Gabriel dělal legraci," je přesvědčen MacShane. „Pro mnoho hlavních měst EU je spor mezi Řeckem a Tureckem složitý, záhadný a v každém smyslu ztracený v mlze historie.“

Německá kancléřka Angela Merkelová, předseda Evropské rady Charles Michel a Erdogan meli jednat v Zoomu, a jeho hlavním tématem mělo být Řecko.

„Umožní vegetariáni v oblasti zahraniční politiky a vegani v EU nechat masožravému Erdoganovi získat kus Egejského moře?“ ptá se Denis MacShane na konci článku pro The Independent.

(kou, prvnizpravy.cz, independent.co.uk, foto: arch.)