Svátek má: Miluše

Zprávy

Velikost textu:

Focus: „Černá labuť“ bude pro Merkelovou jeden z nejtěžších testů!

Focus: „Černá labuť“ bude pro Merkelovou jeden z nejtěžších testů!

Nepředvídatelné události s dalekosáhlými důsledky pro ekonomiku se někdy nazývají „černé labutě“, napsal německý časopis Focus.

Angela Merkelová, německá kancléřka
4. července 2020 - 10:10

Pro Německo, jako předsedající Radě EU, se pandemie koronaviru stane takovou labutí, ale Evropa také čelí mnoha dalším obrovským výzvám. Proto se následujících šest měsíců může ukázat jako jeden z nejzávažnějších testů kancléřky Angely Merkelové za posledních 15 let.

Angela Merkelová je kancléřkou Německa již 15 let a během této doby bude země podruhé předsedat Radě EU, uvedl Focus. Tentokrát se evropští politici, odborníci z think tanků a německá vláda shodují: bude to pro Merkelovou jeden z nejtěžších úkolů.

Pokud to Merkelová zvládne, těchto šest měsíců bude moci korunovat její kancléřství. V tomto případě bude schopna přinést stabilitu Evropské unii, která byla trýzněna dlouhodobými krizemi, vyvést ji z řady otřesů spojených s koronavirem a zároveň zvýšit prestiž Německa jak na světové scéně, tak mezi evropskými partnery.

Během následujících šesti měsíců bude vyžadovat řešení mnoho problémů. Hlavní je koronavirus. „V případě koronavirové krize čelí Evropská unie osudové výzvě,“ tak začíná německý program předsedy Rady EU. Z tohoto důvodu se mnoho z počátečních iniciativ plánovaných na těchto šest měsíců na evropské scéně proměnilo v makulaturu, ale Berlín má v úmyslu uchránit co nejvíce z těchto plánů.

„To není předsednictví, na které jsme se vlastně připravovali,“ uznává Michael Klaus, stálý zástupce Německa v EU, který se bude podílet na koordinaci záležitostí Rady EU, přípravě schůzek a činnosti pracovních skupin. Přičemž koronavirus způsobuje při provádění těchto úkolů značné technické obtíže.

Tři a půl měsíce v Bruselu prakticky nedošlo k žádným významným jednáním, kde by se lidé mohli skutečně osobně setkat. Podobné události jsou sníženy na 10% obvyklé normy. Chorvati, po nichž Německo převezme předsednictví, museli nakonec vymyslet něco zásadně nového: virtuální předsednictví, uvedl Focus. Účinnost videokonferencí je však ve srovnání se skutečnými schůzkami pouze asi 20%.

Kromě toho existuje problém s udržením důvěry. Při setkání tváří v tvář můžete někoho vzít stranou a promluvit si. Poprvé bude možné učinit něco podobného po dlouhých měsících na summitu 17. a 18. července, kdy se vůdci evropských zemí konečně chtějí v Bruselu skutečně shromáždit.

Ústředním tématem bude pokoronavirový balíček pomoci EU k oživení hospodářství v Evropě. Německo a Francie navrhly za tímto účelem zřídit fond ve výši 500 miliard eur, Evropská komise hodlá přidat k této částce dalších 250 miliard eur. Tyto prostředky by měly být poskytnuty zemím, které jsou epidemií zasaženy obzvláště silně, a to zejména ve formě dotací. Země „šetřící čtyřky“ - Rakousko, Dánsko, Švédsko a Nizozemsko - jsou na rozdíl od Německa stále proti této iniciativě.


Změna postavení Merkelové dává mnoha evropským partnerům, kteří potřebují pomoc, naději v podobě Německa, jako předsedy Rady EU. Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Katariny Barleyové je mezi evropskými zeměmi „pocit úlevy, možná dokonce vděčnosti“. Věří, že Německo se od zkušeností s finanční a dluhovou krizí hodně naučilo.

Německu by v jejím novém kurzu mělo pomoci to, že se před šesti měsíci Ursula von der Leyenová, která je považována za blízkého stoupence Merkelové, stala předsedkyní Evropské komise, napsal německý časopis. Německé funkční období předsedy Rady EU spadá do období, kdy nová Evropská komise připravuje významné legislativní iniciativy.

Dosud byla stěžejním projektem von der Leyenové „zelená dohoda“ zaměřená na ochranu evropského klimatu. Zelení se nyní obávají, že by se tyto ambiciózní plány mohly zhroutit kvůli koronaviru a protichůdným zájmům.

Německá vláda ve svém programu pro Radu EU jasně deklaruje svůj závazek k ekologické dohodě: „Budeme se zasazovat o to, aby zelená dohoda pomohla překonat důsledky krize s COVID-19, udržitelnost a konkurenceschopnost ekonomiky.“ Prohlášení navíc jasně uvádí: „Překonání společenských, sociálních a ekonomických důsledků pandemie koronaviru se stane ústředním aspektem našich aspirací.“

Aby však předsednictví Rady EU bylo pro Merkelovou úspěšné, je třeba odstranit některé závažné překážky z cesty, uvedl článek. V Evropě stále neexistuje jednota ohledně rozpočtu EU na 7 let a zahrnuje nejen balíček pomoci při obnově po koronavirové krizi. Jednání o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím po Brexitu stále nedosáhla žádného pokroku.

Kromě toho vyvolávají významné pochybnosti o právním státě takoví členové EU, jako je Polsko a Maďarsko. Od migrační krize v roce 2015 nebylo dosaženo žádného pokroku, pokud jde o vypracování celoevropské azylové politiky. Vztahy s USA neprobíhají nejlépe, s Čínou je situace v mnoha aspektech nejasná. Evropa se musí stát silnou v digitální oblasti a zároveň více utrácet za kolektivní obranu.

Každá z těchto úloh je sama o sobě kolosální, i bez krize s koronavirem, zdůraznila publikace. Velká očekávání jsou spojena s Německem a Angelou Merkelovou – a možná až příliš velká, poznamenal autor. Mnozí se však spoléhají na „nemilosrdný pragmatismus“ německé kancléřky.

Navzdory skutečnosti, že ve společném návrhu s francouzským prezidentem Macronem Merkelová změnila svoji pozici o 180 stupňů, unie CDU/CSU podporuje kancléřku a je v této věci velmi jednotná. Nicméně v obou frakcích Bundestagu a v Evropském parlamentu zní kritika ohledně detailů projektu.

Poté, co Merkelová dlouho ignorovala Macronovy politické projekty pro Evropu, se v EU najednou znovu objevila německo-francouzská hnací síla. Nezbývá než čekat čekat a uvidíme, čím Merkelová ještě překvapí svět při západu slunce svého kancléřství, poznamenal Focus.

Analytická zpráva Spolkového centra pro politické vzdělávání v Německu říká: „Neočekávané a zdánlivě neuvěřitelné události, které mají dalekosáhlé důsledky, a proto jsou veškerá plánování a stanovení priorit irelevantní, se také nazývají v ekonomii „černou labutí“. Autoři zprávy Funda Tekin a Jana Schubertová dodávají: „Koronavirová pandemie je pro německé předsednictví v Radě EU „černou labutí“.“

(kou, prvnizpravy.cz, focus.de, foto: arch.)