Politika

Velikost textu:

ČT a ČRo mají přijít o 1,4 miliardy. Kolik stojí veřejná služba?

Vládní koalice chce zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Podstatná otázka ale zní, jaké služby musí Česká televize a Český rozhlas poskytovat a kolik mají skutečně stát.

Ilustrační foto

20.říjen 2026 - 06:30

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů chce urychlit projednání zákona, který od ledna 2027 ruší televizní a rozhlasové poplatky. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura po jednání koaliční rady 19. října potvrdil shodu na rychlejším postupu. Vládní návrh počítá s financováním České televize částkou 5,74 miliardy a Českého rozhlasu 2,065 miliardy korun ročně. Proti očekávaným letošním příjmům z poplatků jde o snížení přibližně o 1,4 miliardy korun. Opozice varuje, že převod financování pod státní rozpočet zvýší politický vliv na veřejnoprávní média. Samotná změna zdroje peněz však automaticky nemění jejich řízení ani pravomoci politiků.

Členy Rady České televize již dnes volí Parlament. Poslanecká sněmovna obsazuje 12 míst, Senát dalších šest. U devítičlenné Rady Českého rozhlasu volí šest členů Sněmovna a tři Senát. Obě rady jmenují a odvolávají generální ředitele, schvalují rozpočty a kontrolují hospodaření. Do samotné výroby a vysílání pořadů ovšem podle zákona přímo zasahovat nesmějí. Politická reprezentace tak má na personální obsazení kontrolních orgánů vliv již za současného systému.

O výši televizních a rozhlasových poplatků navíc rovněž rozhoduje Parlament prostřednictvím zákona. Nový návrh stanovuje státní příspěvky přímo zákonem a počítá s mechanismem jejich valorizace. Rozdíl proto nespočívá v tom, že by politici teprve nyní získávali možnost ovlivňovat finanční rámec médií, ale v konkrétních pravidlech jeho budoucího nastavení.

Rozhodující je rozsah zákonné veřejné služby

Česká televize a Český rozhlas mají podle zákona poskytovat objektivní a vyvážené informace, zpravodajství, vzdělávací a kulturní pořady, regionální vysílání i další služby. Zákon přitom zahrnuje také sportovní, dramatickou a zábavní tvorbu. Nevymezuje tedy veřejnou službu pouze jako zpravodajství. Zde by měla začít skutečná debata o financování. Jaký rozsah těchto služeb je nezbytný, kolik stojí jejich výroba a distribuce a které náklady jsou skutečně odůvodněné?

Vláda vychází při stanovení nových příspěvků z finanční úrovně roku 2024. Ministr kultury Oto Klempíř očekává, že vedení obou institucí dokáže hospodařit s nižšími prostředky. Česká televize a Český rozhlas naopak upozorňují, že snížení příjmů povede k omezení výroby, investic a počtu zaměstnanců. Takové varování však samo o sobě neodpovídá na otázku, zda jsou současné náklady přiměřené rozsahu zákonných povinností.

Srovnání s komerčními médii nesmí chybět

Důležitým měřítkem hospodárnosti může být srovnání s komerčními televizemi a rozhlasovými stanicemi. Soukromé společnosti musí průběžně přizpůsobovat výrobu, personální náklady a technické zabezpečení příjmům z trhu. Veřejnoprávní instituce mají jiný způsob financování i širší zákonné povinnosti. To však neznamená, že jejich provoz nemůže být podroben obdobnému ekonomickému hodnocení. Srovnávat lze například náklady na výrobu obdobných pořadů, provoz studií, administrativu, technické zázemí nebo počet pracovníků potřebných k zajištění konkrétních činností. Pro závěr o výrazně horší efektivitě ČT a ČRo by ale bylo nutné předložit skutečně srovnatelná data. Vládní návrh navíc počítá s rozšířením kontrolních pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu na hospodaření obou institucí.

Psali jsme: Politické trafiky a vojenská junta? Mašek kritizuje Řehku i STAN

Hlavním tématem proto nemá být pouze to, odkud peníze přicházejí, ale zda jsou vynakládány účelně a hospodárně. Pokud mají Česká televize a Český rozhlas dostávat ze státního rozpočtu téměř osm miliard korun ročně, mělo by být možné přesně doložit, jaké zákonné služby za ně veřejnost získává a proč právě takový objem prostředků potřebují. Stejně tak musí vláda prokázat, že navržené snížení financování umožní oběma institucím jejich zákonné povinnosti nadále plnit. Bez takového vyhodnocení zůstává spor o miliardy především politickou debatou, nikoli podloženým rozhodnutím o ceně veřejné služby.

(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: prahatv)

Zdroje: 1. Vláda ČR – Schválení změny financování ČT a Českého rozhlasu⁠; 2. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 231⁠; 3. ČTK – Vyjádření Tomia Okamury po koaliční radě, 19. října 2026⁠; 4. Česká televize – Stanovisko k finančním dopadům vládního návrhu⁠