Svátek má: Štěpánka

Politika

Velikost textu:

Trumpova válka s Íránem stojí bilion. Munice mizí, účet roste

Trumpova válka s Íránem stojí bilion. Munice mizí, účet roste

Pentagon vyčíslil náklady války s Íránem na 47,1 miliardy dolarů. Nejvíce stojí spotřebovaná munice. Další boje mohou oslabit i evropskou obranu.

Donald Trump, prezident USA
31.říjen 2026 - 04:58

Válka Spojených států s Íránem už stála americké daňové poplatníky 47,1 miliardy dolarů, tedy přibližně 1,04 bilionu korun. Vyplývá to z nového odhadu amerického Centrálního velitelství CENTCOM, který získaly agentury Associated Press a Reuters. Největší část nákladů připadá na doplnění spotřebované munice. Donald Trump přitom nevylučuje další vojenské údery a Pentagon přesouvá do oblasti Perského zálivu další síly. Konflikt, který měl podle původních prezidentových prohlášení trvat několik týdnů, pokračuje již osmý měsíc. Jeho cena roste, zatímco trvalé politické řešení zůstává v nedohlednu.

Podle údajů Pentagonu dosáhly náklady k 16. říjnu 47,1 miliardy dolarů. Ještě začátkem září činil odhad 43,6 miliardy. Během přibližně šesti týdnů tak vzrostl o dalších 3,5 miliardy dolarů. Na nahrazení spotřebované munice připadá přibližně 29 miliard dolarů, tedy asi 638 miliard korun. Dalších 11,9 miliardy představují provozní náklady vojenských operací a zhruba 6,1 miliardy náhrada ztracené techniky včetně letadel a bezpilotních prostředků.

Zvlášť nákladné jsou protiraketové střely systémů Patriot a THAAD. Jejich jednotlivé kusy stojí miliony dolarů a americká armáda je spotřebovává při obraně před íránskými raketami. Podle zářijového hodnocení inspekce Pentagonu vedla dosavadní spotřeba munice k nedostatkům některých strategických zásob.

Problém už nespočívá pouze v penězích. Výrobu moderních raket nelze okamžitě zvýšit politickým rozhodnutím. Zbrojovky potřebují výrobní kapacity, specializované součástky a kvalifikované pracovníky. Každá další vlna bojů proto může prodlužovat dobu potřebnou k obnově amerických zásob. Pentagon navíc do současného vyčíslení nezahrnul veškeré škody na základnách v Perském zálivu, které zasáhly íránské rakety a drony. Skutečný konečný účet tak může být vyšší.


Trump sliboval krátkou válku, žádá další miliardy


Spojené státy zahájily společně s Izraelem vojenské operace proti Íránu 28. února. Trump tehdy předpokládal krátký konflikt. Po osmi měsících však Washington stále udržuje rozsáhlé vojenské síly na Blízkém východě a připravuje se na možnost obnovení intenzivních bojů.

Bílý dům žádá Kongres o další rozpočtový balík ve výši 95 miliard dolarů, přibližně 2,1 bilionu korun. Peníze mají financovat válku i další bezpečnostní priority. Pentagon zároveň usiluje o doplnění spotřebovaných zbraní a nahrazení zničené techniky.

Administrativa současně prosazuje návrh celkového vojenského rozpočtu ve výši 1,5 bilionu dolarů. Rostoucí výdaje vyvolávají politický spor před kongresovými volbami 3. listopadu, v nichž budou Američané rozhodovat o novém složení obou komor Kongresu. Podle údajů Pentagonu přišlo během konfliktu o život 21 amerických vojáků a 865 jich bylo zraněno. Ne všechna úmrtí však přímo souvisejí s bojovými operacemi.

Trump přesto připouští nové údery proti Íránu. Do regionu míří další letadlová loď a tisíce vojáků. Washington tak současně hovoří o možnosti dohody a připravuje kapacity pro další vojenskou eskalaci.


Zásadní otázkou je, jakého výsledku Spojené státy za více než bilion korun dosáhly. Írán zůstává schopný ohrožovat americké základny i námořní dopravu a jednání o dlouhodobém ukončení konfliktu zatím nepřinesla stabilní dohodu.

Americká válka může oslabit také evropskou obranu

Rostoucí spotřeba americké munice představuje problém i pro evropské spojence. Spojené státy jsou klíčovým dodavatelem protiraketových střel Patriot a dalších zbraňových systémů, které potřebují evropské armády i Ukrajina.

Pokud Pentagon přednostně doplňuje vlastní zásoby, může se zvýšit tlak na výrobní kapacity a dodací lhůty zahraničních zákazníků. Neznamená to, že každé zpoždění amerických dodávek způsobila válka s Íránem. Ukazuje to však, že americké závazky v Evropě, na Blízkém východě a v Asii soutěží o stejné zbrojní kapacity.

Pro Českou republiku je tento vývoj důležitý především z hlediska obranného plánování. Evropské státy mohou zvyšovat vojenské rozpočty, ale samotné peníze nezaručují dostupnost zbraní. Rozhodující je také schopnost výrobců dodat potřebné množství munice a techniky.


Válka navíc nepřímo zatěžuje evropské hospodářství. Ohrožení dopravy v Hormuzském průlivu zvyšuje náklady na přepravu, pojištění a energie. Tyto hospodářské škody nejsou součástí amerického vojenského účtu, přesto je pociťují také evropské podniky a domácnosti.

Trumpova válka tak odhaluje rozpor mezi americkou vojenskou převahou a její ekonomickou udržitelností. Spojené státy dokážou nasadit mimořádnou sílu, ale každá další fáze konfliktu spotřebovává peníze, munici a výrobní kapacity potřebné také v jiných regionech.

Po osmi měsících bojů zůstává otevřená otázka, zda další vojenské údery přinesou politické řešení, nebo pouze zvýší náklady konfliktu. Americká administrativa přitom musí současně financovat vlastní obranu, obnovovat zásoby a plnit závazky vůči spojencům. Válka s Íránem už není jen otázkou vojenských schopností. Stává se také zkouškou, kolik dalších miliard je Washington ochoten zaplatit za konflikt, jehož konec stále nedokáže zajistit.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: foxnews)


Zdroje: 1. Associated Press – Náklady války s Íránem dosáhly 47,1 miliardy dolarů; 2. Reuters – Pentagon vyčíslil náklady války s Íránem na více než 47 miliard dolarů; 3. CBS News – Náklady války a spotřeba americké munice; 4. Stars and Stripes – Pentagon potřebuje miliardy na doplnění munice



Souhlasíte s tvrzením prezidenta Petra Pavla, že kapitulace Ukrajiny by měla dalekosáhlé důsledky?