Pokud bychom válku na Ukrajině hodnotili pouze podle západního mainstreamu, ukrajinské vítězství by podle profesora Petra Druláka bylo téměř na dosah. Ukrajinské dronové útoky mají Rusko ochromovat natolik, že bude Vladimir Putin nucen přijmout ukrajinské podmínky míru, stáhnout se z okupovaných území a nést odpovědnost za způsobené škody. Právě v tomto duchu podle něj vystupuje prezident Vladimir Zelenskij, většina evropských lídrů i část administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Samotná realita války však nasvědčuje opaku. Ukrajina ztrácí nejen Donbas, ale v posledních měsících i klíčového polského spojence," píše profesor Petr Drulák.

Význam ukrajinských dronových útoků nezpochybňuje. Připouští, že Rusku způsobují hospodářské škody a připomínají běžným Rusům, že válka není zadarmo. Současně ale upozorňuje, že na samotné frontě se podle něj jejich efekt neprojevuje. Ruský tlak neochabuje a společnost se podle něj neposouvá směrem k ústupkům, ale naopak k většímu odhodlání pokračovat ve válce. Putin podle Druláka stále vychází z předpokladu, že pokud se vyhne přímé eskalaci se Západem, dosáhne svých cílů postupným tlakem.


„S každým dalším měsícem války naroste území ovládané Ruskem a ukrajinská pozice bude slábnout; ale to platí už od zahájení ruské vojenské operace před čtyřmi roky," konstatuje profesor Petr Drulák.

Podstatně větší část svého komentáře věnuje Polsku. Připomíná, že právě Varšava se po začátku války stala jedním z nejdůležitějších spojenců Kyjeva. Dodala tanky, obrněná vozidla i letadla, přes polské území proudí většina západní vojenské i humanitární pomoci a právě Polsko přijalo největší počet ukrajinských uprchlíků. Podle polských údajů odpovídá celková pomoc téměř pěti procentům polského HDP, přičemž více než čtyři procenta představují právě náklady na uprchlíky.

Drulák připomíná, že pod povrchem této spolupráce nikdy nezmizela společná historická zátěž. Ukrajinci podle něj vnímají Poláky jako někdejší kolonizátory, Poláci naopak dodnes bolestně připomínají volyňské masakry z let 1943 až 1945, při nichž bylo zavražděno více než sto tisíc lidí. Zatímco pro Poláky představují Bandera nebo Šuchevyč válečné zločince, na části Ukrajiny jsou dodnes oslavováni jako hrdinové národního osvobození.

Podle Druláka se Kyjev v posledních měsících rozhodl právě na tuto tradici znovu navázat. Připomíná slavnostní pohřeb Andrije Melnyka za účasti prezidenta Vladimira Zelenského i pojmenování elitní vojenské jednotky po Ukrajinské povstalecké armádě. V Polsku podle něj oba kroky vyvolaly silné pobouření.

Když protesty nepřinesly výsledek, následovala podle Druláka bezprecedentní diplomatická reakce. Prezident Karol Nawrocki odebral Vladimiru Zelenskému Řád bílého orla, nejvyšší polské státní vyznamenání, které mu před několika lety udělil Andrzej Duda.

„Takový akt je v mezistátních vztazích výjimečný. Pokud prezidentu v úřadě je odebráno dříve udělené vyznamenání, odpovídá to vztahům na úrovni války," píše profesor Petr Drulák.

Ani tím podle něj spor neskončil. Vladimir Zelenskij reagoval vrácením vyznamenání poštou a následovala vlna obdobných gest na obou stranách. Vyznamenání začali vracet ukrajinští i polští představitelé a změnil se také tón polské vlády. Premiér Donald Tusk podle Druláka pochopil, že před volbami nemůže přehlížet sílící odpor polské veřejnosti vůči současné ukrajinské politice. Varšava proto Kyjevu otevřeně vzkázala, že s odkazem Stepana Bandery nebude mít podporu Polska při vstupu do Evropské unie.

Profesor upozorňuje, že ochlazení vztahů nezůstává pouze v symbolické rovině. Připomíná obchodní spory, problémy polských firem na Ukrajině, zastavenou výměnu letounů MiG-29 za ukrajinské drony i výroky ukrajinského důstojníka o možném použití dronů proti Polsku. Podle něj nejde o izolované incidenty, ale o další projevy postupného zhoršování vzájemných vztahů.
„Otevřenému nepřátelství mezi Polskem a Ukrajinou zatím brání společný nepřítel. Ukrajina počítá s tím, že Polsko dnes nepodnikne nic, co by ohrozilo její schopnost vzdorovat Rusku. Jedná se však o počty na pár měsíců. Co nastane potom, řeší Vladimir Zelenskij stejně málo jako boj s Ruskem do posledního Ukrajince. Pak nejspíše uteče. Ukrajina zůstane, alespoň kus Ukrajiny, s ruským nepřítelem na východě a polským na západě," uzavírá svůj komentář profesor Petr Drulák.