Ještě ve čtvrtek měla být věc vyřízena. Motoristé chtěli obnovit první tři neplacené dny pracovní neschopnosti, SPD to odmítla a vládní koalice se dohodla, že se k návrhu případně vrátí až za rok. O dva dny později ale Petr Macinka ukázal, že koaliční kompromis nemusí být pro Motoristy totéž co závazek hlasovat podle něj ve Sněmovně.

Předseda ODS Martin Kupka oznámil, že občanští demokraté karenční dobu předloží sami. Macinka na přímý dotaz odpověděl, že proti návrhu určitě hlasovat nebude. Připustil sice možnost zdržet se, ale politicky je podstatné něco jiného. Předseda jedné z vládních stran veřejně odmítl garantovat společný postup koalice u návrhu, který její představitelé jen několik desítek hodin předtím odložili.

ODS našla jednoduchý způsob, jak koalici rozehrát

Pro ODS je situace téměř ideální. Nemusí Motoristy k ničemu přesvědčovat. Stačí vzít návrh, který Motoristé sami prosazovali, předložit jej ve Sněmovně a nechat je rozhodnout, zda budou věrní vlastnímu programu, nebo koaličnímu kompromisu uzavřenému především kvůli odporu SPD. V tom je celý spor politicky významnější než samotná karenční doba.


Kupka tak Macinku postavil před nepříjemnou volbu. Buď Motoristé ustoupí SPD i při hlasování a sami oslabí svoji rozpočtovou argumentaci, nebo podpoří či alespoň umožní průchod opozičnímu návrhu proti vůli jednoho z koaličních partnerů. Ani jedna varianta nevypadá jako obraz dokonale sevřené vládní většiny.

Pět miliard? Tady Macinkova argumentace kulhá

Macinka návrat karenční doby obhajuje také tvrzením, že proplácení prvních dnů pracovní neschopnosti je zneužíváno a změna by státu přinesla zhruba pět miliard korun úspor. Takto jednoduše ale rozpočtová matematika nevypadá.

Prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti dnes neplatí stát, nýbrž zaměstnavatel formou náhrady mzdy. Nemocenské ze systému nemocenského pojištění nastupuje až od 15. dne. Karenční doba byla zrušena od 1. července 2019 a zaměstnavatelé za to tehdy dostali kompenzaci v podobě snížení sazby nemocenského pojištění.


To je důležité zvlášť proto, že Motoristé vystupovali proti původně navrženému deficitu 389 miliard korun velmi ostře. Po koaličním jednání Macinka oznámil, že schodek má klesnout o jednotky miliard a další legislativní změny mají během podzimu přinést až přibližně 20 miliard korun. Karenční doba měla být jednou z cest, jak se k úsporám dostat. Pokud ale část této argumentace stojí na částkách, které nelze jednoduše převést do rozpočtové úspory, bude potřeba při dalších návrzích Motoristů jejich čísla podstatně pečlivěji rozebírat.

Nejde už jen o nemocenskou. Jde o pravidla koalice


Macinka navíc veřejně uvedl, že názor na karenční dobu není jednotný ani uvnitř ANO. Pokud by tedy ODS předložila návrh a část Motoristů nebo dokonce poslanců ANO jej podpořila, vznikla by politicky mimořádně zajímavá situace. Opoziční zákon by mohl získat podporu uvnitř vládního tábora proti postoji SPD.

Zatím to není realita. Macinka neřekl, že pro návrh ODS určitě hlasovat bude. Řekl ale něco, co je pro fungování koalice téměř stejně podstatné. Proti němu hlasovat nebude. Tím znovu otevřel spor, který měla čtvrteční koaliční dohoda uzavřít.

Karenční doba se tak může stát prvním skutečným testem, zda ANO, SPD a Motoristé vytvořili politicky soudržnou většinu, nebo pouze dohodu tří stran, která vydrží do okamžiku, kdy některá z nich ve Sněmovně najde pro svůj návrh jiné spojence.



Zdroje: 1. Ministerstvo financí – Návrh státního rozpočtu na rok 2027⁠; 2. MPSV – Informace o nemocenském pojištění a prvních 14 dnech nemoci⁠; 3. MPSV – Zrušení karenční doby od 1. července 2019⁠