Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se během několika dnů změnil z účetního dokumentu v první skutečně velkou politickou zkoušku vlády Andreje Babiše. Ministerstvo financí navrhlo příjmy 2,189 bilionu korun, výdaje 2,578 bilionu a schodek 389 miliard korun. Proti letošnímu schválenému deficitu 310 miliard má tedy schodek vzrůst o 79 miliard, přestože česká ekonomika roste.

Na první pohled je spor jednoduchý. ANO rozpočet hájí, zatímco Motoristé a část SPD považují schodek za příliš vysoký. Ve skutečnosti ale nejde jen o 389 miliard. Nová vláda se pokouší v jediném rozpočtu řešit finanční napětí v některých veřejných systémech, platit dlouhodobé závazky státu, financovat vlastní politické priority a zároveň přesvědčit veřejnost, že v dalších letech začne deficit rychle snižovat. Právě tady začíná problém. Všechny tyto požadavky lze napsat do programového prohlášení. Podstatně obtížnější je současně je zaplatit.

Ministerstvo financí proto ani nepředstavuje návrh jako úsporný rozpočet. Mluví o postupném naplňování vládního programu, rekordních investicích, stabilizaci zdravotnictví, dopravě, energetice a obraně. Kapitálové výdaje mají dosáhnout 289,6 miliardy korun a celkové obranné výdaje podle metodiky používané ministerstvem 195 miliard. Už tato čísla ukazují, že vláda na rok 2027 nechystá rozpočtovou brzdu, ale výrazné výdajové období.

Vláda nezačíná s čistým stolem

Současný kabinet ovšem nezačíná od nuly. Část výdajů je výsledkem rozhodnutí minulých vlád, část vyplývá ze zákonů, smluv a dlouhodobých projektů a část souvisí s problémy, které existovaly už před nástupem dnešní koalice.

Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že vláda po kabinetu Petra Fialy převzala rozsáhlé finanční problémy. Jako příklady uvádí dopravu, zdravotnictví, školství, vědu a výzkum. Konkrétně tvrdí, že jen v dopravní infrastruktuře chybělo proti potřebám přibližně 100 miliard korun. To je však nutné chápat jako hodnocení současné ministryně financí, nikoli jako nezávisle stanovenou účetní ztrátu.


Ve školství je situace podobně napjatá. Ministr Robert Plaga po zveřejnění návrhu otevřeně uvedl, že v kapitole ministerstva podle něj stále chybí minimálně šest miliard korun. Tři miliardy mají scházet například na financování soukromých a církevních škol, tedy na zákonný výdaj. Další prostředky jsou potřeba na některé platy a investice do škol. Současně vláda slíbila, že do konce volebního období výrazně zvýší odměňování učitelů. Část dnešního problému tedy zdědila, další výdaje si ale vytváří svými vlastními politickými závazky.

U obrany je situace jiná. Tady by bylo nepřesné tvrdit, že předchozí vláda peníze vzala. Kabinet Petra Fialy obranné výdaje naopak výrazně zvýšil a přijal dlouhodobé závazky, jejichž účty přecházejí do dalších let. Současná vláda se zároveň zavázala alianční závazky respektovat. Samotná kapitola ministerstva obrany má proto v roce 2027 dosáhnout přibližně 191 miliard korun, asi o 36 miliard více než letos.

Stejný princip platí pro část dopravních staveb, energetickou infrastrukturu nebo jaderný projekt Dukovany. Vlády se mohou vyměnit, ale podepsané kontrakty, rozestavěné dálnice, vojenské zakázky a dlouhodobé energetické projekty s nimi nezmizí.

Teprve na tuto základnu přicházejí vlastní sliby vlády ANO, SPD a Motoristů. A tím se rozpočtová rovnice komplikuje. Kabinet musí řešit převzaté problémy, financovat dříve přijaté závazky a současně platit vlastní program. To všechno se nakonec potkává v jediném čísle, ve schodku 389 miliard korun.

Motoristé chtějí šetřit. Teď musí ukázat kde

Právě proti této částce se nejvýrazněji postavili Motoristé. Petr Macinka, Vladimír Pikora a ministr pro sport Boris Šťastný předložili premiéru Andreji Babišovi návrhy, které by podle nich mohly snížit deficit nejméně o 20 miliard korun. Dohoda ale zatím nevznikla.


Motoristé chtějí jednat mimo jiné o zdravotnictví, energetice, školství, dopravě, provozu státu a nákupech služeb. Právě zde končí jednoduchá protestní politika a začíná vládnutí. Říci, že 389 miliard je příliš, nestojí politicky skoro nic. Mnohem obtížnější je určit, komu konkrétně dvacet miliard vzít.

Obranu Motoristé škrtat nechtějí. Zdravotnictví vláda právě finančně stabilizuje. Školství žádá další peníze. Doprava má rozestavěné investice. Energetika přináší další závazky. Kabinet zároveň nechce opustit vlastní program.

Velmi názorná je v tomto směru pozice Borise Šťastného. Ještě před zveřejněním návrhu rozpočtu jako ministr pro sport vyjednával s ministryní financí o vyšších prostředcích pro sport a chtěl posílit například podporu sportování dětí a mládeže. Nyní stojí vedle Macinky a Pikory při požadavku Motoristů na snížení celkového schodku.

Sport přitom žádné dramatické rozpočtové posílení nedostal. Národní sportovní agentura má podle návrhu pro rok 2027 hospodařit přibližně s 8,43 miliardy korun, tedy jen asi o 192 milionů více než letos. Nominálně jde o růst zhruba o dvě procenta, reálně tedy při běžné inflaci prakticky o stagnaci.


Podobný problém má SPD. Také uvnitř tohoto hnutí zaznívá kritika vysokého schodku. Poslanec Miroslav Ševčík například veřejně prohlásil, že tak vysoký deficit osobně nepodpoří. SPD však současně hájí vlastní sociální a resortní priority a její ministr dopravy potřebuje peníze na pokračování rozsáhlých infrastrukturních projektů.

Vzniká tak politicky zajímavý model. Motoristé a SPD jsou vládními stranami, ale současně mají důvod zachovávat si vůči dominantnímu ANO vlastní, místy protestní profil. S blížícími se komunálními volbami je pro obě menší strany důležité ukázat, že se ve vládě nerozpustily a že dokážou Andreje Babiše brzdit. To nelze vydávat za prokázaný motiv jejich současného postupu. Politická logika takového chování je ale zřejmá.

Rozpočet poskytuje ideální příležitost ukázat voličům, že jsou ve vládě, ale hlídají, aby ANO příliš neutrácelo. Jenže protestovat proti vlastní vládě lze pouze do okamžiku, kdy se začne rozhodovat o konkrétních miliardách. Pak už nestačí říkat, že deficit je příliš vysoký. Je nutné říci, který ministr dostane méně, která investice se odloží nebo který předvolební slib se nesplní.

Spor o dvacet miliard zakrývá mnohem větší problém

Nad koaličním přetahováním stojí ještě jeden problém, který je podstatně větší. Národní rozpočtová rada upozornila, že fiskální politika se v roce 2027 výrazně uvolňuje právě v době, kdy česká ekonomika roste. Strukturální deficit se podle jejího hodnocení zhoršuje přibližně z 2,5 na 3,5 procenta HDP.

NRR zároveň upozorňuje na rozdíl mezi vládou prezentovaným saldem veřejných financí 2,8 procenta HDP po využití evropské obranné výjimky a skutečným celkovým saldem veřejných institucí. Při naplnění předpokladů návrhu očekává rada deficit přibližně 3,7 procenta HDP.

Do obrazu vstupují také Dukovany. Třicet miliard korun určených na financování nového jaderného zdroje už není zahrnuto ve schodku státního rozpočtu, protože má být poskytnuto z mimorozpočtového účtu. NRR proto upozorňuje, že při metodicky srovnatelném pohledu s původním návrhem rozpočtu na rok 2026 by schodek státního rozpočtu odpovídal 419 miliardám korun.


Tady se všechny části dnešního sporu spojují. Vláda stojí před čtyřmi požadavky, které se začínají navzájem vylučovat. Musí řešit finanční problémy, které převzala. Musí platit dlouhodobé závazky státu. Chce splnit vlastní programové sliby. A zároveň tvrdí, že v dalších letech výrazně omezí zadlužování.

Na papíře mohou všechny čtyři cíle existovat vedle sebe. V rozpočtu je ale nakonec musí někdo zaplatit. Proto je dnešní spor Motoristů s ANO o dvacet miliard vlastně jen první ochutnávkou mnohem většího problému. Jestli je obtížné najít dvacet miliard už dnes, bude ještě podstatně složitější v dalších letech snižovat deficit o desítky miliard a současně financovat obranu, zdravotnictví, školství, dopravu, energetiku a všechny nové závazky, které si vláda sama dala. První skutečná zkouška vlády ANO, SPD a Motoristů proto nebude spočívat jen v tom, zda se koalice nakonec dohodne na schodku 389, 380 nebo 370 miliard korun. Důležitější bude, jak k výsledku dojde.

Pokud Motoristé prosadí výraznější úspory, poprvé se ukáže, které konkrétní výdaje je vláda ochotna obětovat. Pokud SPD ochrání své priority, ukáže se, kde končí její požadavek na rozpočtovou zdrženlivost. Pokud ANO partnerům ustoupí, bude muset vysvětlit, proč byly ještě před několika dny některé výdaje nezbytné a nyní už nejsou. A jestli se nakonec téměř nic nezmění, budou Motoristé a kritici z SPD vysvětlovat svým voličům, proč po hlasitém odporu přijali právě ten rozpočet, proti kterému vystupovali.

Rozpočet 2027 proto není jen účet na příští rok. Je prvním ostrým testem, zda koalice ANO, SPD a Motoristů dokáže přejít od volebních slibů a protestní politiky ke skutečnému vládnutí. Protože vládnout neznamená říkat, že stát má šetřit. Znamená to rozhodnout, komu se peníze vezmou, komu se přidají a kdo za to ponese politickou odpovědnost.



Zdroje: 1. Ministerstvo financí – Rozpočet 2027: rekordní investice, zdravotnictví a hospodářský růst⁠; 2. Národní rozpočtová rada – Stanovisko NRR č. 5/2026⁠; 3. Motoristé předložili ANO návrhy na změny rozpočtu⁠; 4. Plaga chce v rozpočtu školství dalších šest miliard⁠; |5. Ministerstvo financí – Alena Schillerová k rozpočtu a dalším rokům⁠