O příští sedmiletý rozpočet Evropské unie začíná tvrdý střet. Německo, Rakousko, Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Švédsko požadují snížení návrhu Evropské komise o několik set miliard eur. V dopise z 28. září upozornily irské předsednictví EU a předsedu Evropské rady Antónia Costu, že další jednání musí vycházet z částky, kterou jsou hlavní přispěvatelé ochotni skutečně financovat. Bez výrazné změny jsou připraveni dohodu blokovat.

Komise navrhla pro roky 2028 až 2034 téměř dva biliony eur v běžných cenách, tedy přibližně 1,26 procenta hrubého národního důchodu Unie. Nový rozpočet má financovat nejen tradiční kohezi a zemědělství, ale stále více také obranu, bezpečnost, migraci, technologie a konkurenceschopnost. Zde vzniká hlavní konflikt: nových priorit přibývá, ale největší čistí plátci odmítají účet jednoduše zvýšit.

Německo chce menší rozpočet a jiné priority

Šestice požaduje, aby se šetřilo napříč evropským rozpočtem a větší část dostupných peněz mířila do obrany, bezpečnosti, inovací, konkurenceschopnosti, migrace a strategické soběstačnosti. Německý kancléř Friedrich Merz už dříve označil růst navrhovaného rozpočtu za neudržitelný a požadoval škrty v řádu stovek miliard eur. Berlín a jeho spojenci zároveň odmítají, aby byl nedostatek peněz řešen dalším rozsáhlým společným zadlužováním EU.


Česko odmítá zaplatit účet z koheze

Praha stojí na druhé straně sporu. Premiér Andrej Babiš označil navrhované škrty v kohezních a zemědělských fondech za nepřijatelné. Česká vláda podporuje větší investice do obrany, bezpečnosti a technologií, odmítá však, aby byly financovány na úkor regionů a států, které stále dohánějí nejbohatší části Unie.


Pro Českou republiku nejde o účetní detail. Evropské peníze financují dopravní infrastrukturu, rozvoj regionů, životní prostředí, školství, modernizaci firem i zemědělství. Přesun evropského rozpočtu od koheze směrem k obraně a centrálním technologickým programům by proto mohl změnit tok desítek miliard korun ročně. Spor zároveň ukazuje starý problém Unie v nové podobě: bohatší státy chtějí menší společný účet, zatímco země dohánějící evropský průměr odmítají, aby ony zaplatily nové geopolitické ambice EU.

Bez souhlasu všech 27 států rozpočet nevznikne


Evropská rada chce politické dohody dosáhnout do konce roku 2026, aby mohl být rok 2027 využit k přípravě programů a evropské financování pokračovalo od ledna 2028 bez výpadku. Rozdíl mezi jednotlivými tábory je však stále zásadní. Jedni požadují menší rozpočet a radikálnější změnu priorit, druzí varují před oslabením politik, které měly vyrovnávat hospodářské rozdíly uvnitř Unie.

Nejde tedy pouze o to, zda bude evropský rozpočet o několik set miliard eur vyšší nebo nižší. Rozhoduje se o tom, co má Evropská unie v příštím desetiletí vlastně financovat. Pokud dostanou přednost obrana, technologie a konkurenceschopnost, někde se bude muset škrtat. Česko nyní dává jasně najevo, že nechce, aby účet zaplatily jeho regiony, zemědělci a kohezní projekty.



Zdroje: 1. Financial Times – Germany issues EU budget ultimatum⁠; 2. Reuters – Six EU net contributors demand hundreds of billions in cuts⁠; 3. Evropská komise – Rozpočet EU na období 2028–2034⁠; 4. Rada EU – Dlouhodobý rozpočet EU na období 2028–2034⁠; 5. Vláda ČR – Jednání premiéra s Antóniem Costou o příštím rozpočtu EU⁠; 6. Vláda ČR – Příští evropský rozpočet musí být spravedlivý a vyvážený⁠