Umělá inteligence přestává být pouze technologickým závodem. Mění se v jeden z největších investičních experimentů v americké historii a účet začíná být tak vysoký, že jej už samotné technologické společnosti nedokážou financovat jen z vlastní hotovosti.

Studie profesora Columbia Business School Stijna Van Nieuwerburgha odhaduje, že výstavba infrastruktury pro AI si mezi lety 2025 a 2032 vyžádá přibližně 10,3 bilionu dolarů. Patří sem datová centra, elektrická infrastruktura, síťové technologie, specializované čipy i další zařízení. V průměru má jít o investice odpovídající 3,63 procenta amerického HDP každý rok.

V poměru k velikosti ekonomiky by šlo o větší investiční vlnu, než jakou Spojené státy zažily při budování železnic, elektrifikaci, mezistátních dálnic nebo telekomunikační infrastruktury spojené s nástupem internetu. Technologie může skutečně změnit ekonomiku. Jenže historie ukazuje, že revoluční technologie a investiční bublina se navzájem nevylučují. Železnice změnily Ameriku, internet změnil svět a oba investiční boomy zároveň vyprodukovaly firmy, dluhy a projekty, které skončily tvrdým pádem.

Datová centra spolknou kapitál v historickém měřítku

Van Nieuwerburgh pracuje v hlavním scénáři s přibližně 183 gigawatty nové kapacity datových center do roku 2032. Spojené státy přitom dnes disponují zhruba 57 gigawatty. Nejde tedy o běžné rozšiřování technologické infrastruktury, ale o několikanásobné zvětšení systému během několika let.


Železniční boom na konci 19. století podle studie spotřebovával v průměru asi 2,2 procenta amerického HDP ročně. Dálniční síť a telekomunikační boom se pohybovaly přibližně kolem jednoho procenta. AI má požadovat v průměru více než 3,6 procenta. Rozměr celé sázky je tedy bezprecedentní.

Aby se taková investice vyplatila, musí vzniknout odpovídající poptávka po výpočetním výkonu. Nestačí postavit datové centrum. Někdo musí dlouhé roky platit za jeho používání a generovat dostatečný výnos z kapitálu, který v něm leží. V tomto bodě se dnešní technologické nadšení střetává s tvrdou finanční matematikou.

Hotovost nestačí. Riziko mizí do složitých struktur

První fázi AI boomu mohly Amazon, Alphabet, Meta, Microsoft a další technologické společnosti financovat ze svých mimořádně silných peněžních toků. Rozsah výstavby už ale podle studie překročil úroveň, kterou mohou hlavní hráči dlouhodobě financovat pouze sami. Do hry proto stále více vstupují bankovní úvěry, korporátní dluhopisy, private credit, společné podniky, sekuritizace, leasingové závazky, úvěrové garance a speciální účelové společnosti.

To je nejcitlivější část celého boomu. Riziko nezmizí. Pouze se přesouvá mimo klasickou rozvahu technologické společnosti a rozděluje se mezi banky, fondy, developery datových center, investory a další finanční instituce. Čím složitější struktura vzniká, tím obtížnější může být zjistit, kdo nakonec ponese ztrátu.


Varování míří jinam. Pokud bude financování stále více rozptýlené do neprůhledných struktur, mohou být vzájemně propojená rizika obtížně viditelná až do chvíle, kdy se některé předpoklady přestanou naplňovat.

Dluhopisový trh už začíná být opatrnější. Podle údajů Goldman Sachs citovaných Reuters má hrubá emise dluhopisů velkých cloudových společností v roce 2027 dosáhnout rekordních 420 miliard dolarů, o 60 procent více než odhad pro letošní rok. Investoři zatím nepochybují o schopnosti technologických gigantů splácet, ale požadují větší prémii a stále více řeší koncentraci svých portfolií v AI dluhu. Systém tak ještě není v krizi. Začíná však být stále více závislý na jediném předpokladu, že gigantické investice do AI skutečně začnou vydělávat.

AI musí začít vydělávat biliony

Nejtvrdší číslo celé studie přichází ve výpočtu návratnosti. Aby plánovaná infrastruktura přinesla očekávanou návratnost, musel by podle Van Nieuwerburghova modelu AI průmysl v roce 2032 generovat přibližně 3,7 bilionu dolarů ročních příjmů.


AI musí nejen získávat nové uživatele. Musí firmám přinášet tolik produktivity, úspor nebo nových příjmů, aby byly ochotny dlouhodobě platit za stále větší množství výpočetního výkonu. Pokud se očekávání nenaplní, problém nebude jen v ceně akcií technologických společností. Datová centra budou stát, dluh zůstane a věřitelé budou chtít peníze zpět.

Dalším rizikem je rychlost samotného technologického vývoje. Zařízení budované dnes může během několika let potřebovat zásadní modernizaci. Mohou vzniknout účinnější čipy, levnější modely nebo úplně jiný způsob výpočtů. Majetek financovaný na dlouhé roky tak může technologicky zastarat podstatně rychleji, než předpokládaly finanční modely při jeho výstavbě.

Kombinace obrovského kapitálu, vysokého dluhu, nejisté budoucí poptávky a rychlého technologického zastarávání vytváří riziko, před kterým studie varuje. Umělá inteligence může být skutečně novou průmyslovou revolucí. To ale neznamená, že každý dolar investovaný do její infrastruktury se vrátí. Amerika nyní připravuje výstavbu za více než deset bilionů dolarů a stále větší část účtu přesouvá do finančního systému. Rozhodující už proto není jen otázka, co AI dokáže. Rozhodující bude, zda dokáže vydělat biliony dolarů, které už na její úspěch investoři a věřitelé začínají sázet.



Zdroje: 1. Reuters – Financing of historic AI buildout raises systemic risks in US⁠; 2. Brookings Institution – Financing the AI buildout⁠; 3. Columbia Business School – Financing the AI Buildout⁠; 4. Reuters – Corporate bond buyers get picky with flood of AI debt⁠