Česká armáda stále nemá nové samohybné houfnice Caesar, přestože stát již na jejich pořízení uhradil zálohy přesahující 7,2 miliardy korun. Zakázka na 62 děl za 10,3 miliardy korun se potýká se zpožděním a technickými problémy, na které Ministerstvo obrany upozornilo již v červenci 2025. První čtyři sériové houfnice měly dorazit v dubnu letošního roku, armáda je však dosud nepřevzala. Ministr obrany Jaromír Zůna nyní očekává další testy u výrobce KNDS v listopadu. Případ otevírá zásadní otázku, jak stát kontroluje plnění miliardových smluv, chrání vyplacené zálohy a vymáhá dodání techniky odpovídající požadavkům armády.

Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na 52 houfnic Caesar v září 2021 za ministra Lubomíra Metnara z hnutí ANO. Francouzská společnost Nexter Systems, dnes KNDS France, získala zakázku přímým zadáním bez otevřeného výběrového řízení. V prosinci 2022, již za ministryně Jany Černochové, stát objednávku rozšířil o dalších deset kusů. Celková cena kontraktu dosáhla 10,3 miliardy korun včetně DPH. Ministerstvo již v červenci 2025 potvrdilo zaplacení záloh ve výši 7,2 miliardy korun. Stejnou částku jako dosud uhrazené prostředky uváděly také pozdější zprávy z roku 2026. Jde přibližně o 70 procent celkové ceny zakázky.


Podle upraveného harmonogramu měla armáda první čtyři sériové houfnice převzít v dubnu 2026 a poslední do srpna 2027. Dubnový termín však splněn nebyl. Ministerstvo zatím veřejně nepotvrdilo nový závazný harmonogram všech dodávek. Stát tak již zaplatil většinu ceny, ale dosud nezískal odpovídající operační schopnost. To samo o sobě neprokazuje nehospodárnost, vyžaduje však důslednou kontrolu dalšího postupu.

Armáda upozornila na zásadní technická rizika už loni

Ministerstvo obrany 10. července 2025 oznámilo, že technické analýzy armády potvrdily nebo naznačily riziko nesplnění některých zásadních požadavků na nové houfnice. Týkaly se především prodloužení dostřelu, zvýšení účinnosti palby a zaměnitelnosti munice. Nejde o okrajové parametry. Tyto schopnosti rozhodují o bojové použitelnosti dělostřelectva a jeho spolupráci se spojeneckými jednotkami NATO. Tehdejší vedení ministerstva připustilo, že pokud výrobce nedostatky neodstraní, může v krajním případě dojít až k odstoupení od smlouvy.


Případné nesplnění požadavků může ovlivnit také další armádní projekty. Ministerstvo již dříve upozornilo na souvislost s rámcovou dohodou na dodávky munice ráže 155 milimetrů s finančním limitem až 12 miliard korun a s projektem automatizovaného řízení palby za téměř jednu miliardu. Tyto částky nepředstavují automaticky další zaplacené prostředky ani již vzniklou škodu. Ukazují však rozsah investic, jejichž využití může být na úspěšném dokončení projektu Caesar závislé. Po listopadových zkouškách proto musí ministerstvo jednoznačně sdělit, které parametry byly splněny, jaké nedostatky případně přetrvávají a kdy bude možné zahájit vojskové zkoušky.

Kdo odpovídá za zpoždění a ochranu státních peněz?

Případ Caesar nelze zjednodušit na politický spor současného a bývalého vedení Ministerstva obrany. Původní smlouva vznikla za Lubomíra Metnara, rozšířena byla za Jany Černochové a současný ministr Jaromír Zůna nyní odpovídá za další postup. Každou z těchto etap je nutné hodnotit samostatně. Přímé zadání bez soutěže samo o sobě neprokazuje porušení zákona. Stejně tak vysoké zálohy automaticky neznamenají nehospodárnost. Rozhodující je, zda smlouva obsahuje účinné nástroje k vymáhání termínů, technických parametrů a případných finančních nároků.


Pokud listopadové testy potvrdí splnění požadavků, musí následovat závazný plán dodávek. Pokud technické problémy přetrvají, bude nezbytné rozhodnout o dalším smluvním postupu, včetně případného uplatnění nároků vůči výrobci. Nejhorším výsledkem by bylo pokračující prodlužování zakázky bez jasných termínů, bez vyřešení technických požadavků a bez transparentního vyhodnocení finančních rizik.

Česká armáda potřebuje moderní dělostřelectvo, ale stát musí současně prokázat, že dokáže odpovědně řídit jeho pořízení. Zakázka Caesar se tak stala testem schopnosti Ministerstva obrany kontrolovat miliardové kontrakty a důsledně hájit zájmy České republiky. Stát již zaplatil většinu ceny. Nyní musí dostat techniku, kterou si objednal, v požadované kvalitě a za sjednaných podmínek. Pokud dodavatel závazky nesplní, musí ministerstvo využít odpovídající smluvní prostředky.



Zdroje: 1. Ministerstvo obrany – Závažná rizika projektu Dělo NATO; 2. Armáda ČR – Zkoušky houfnic Caesar a úpravy projektu⁠; 3. ČTK – Dodávky děl Caesar mají zpoždění a termín není jasný⁠; 4. ČT24 – Nad armádními děly Caesar visí otazníky, Česko už zaplatilo miliardy⁠